Leoš

Když mi bylo sedm, seznal můj otec, nadšený muzikant, že nedopustí abych uniknul hudebnímu vzděláni a jal se mne učit hře na akordeon. Stalo se tak poté, co jsem oznámil „soudružce“ učitelce v lidušce, že se stěhujeme a přestal docházet do houslí. Asi  tak po dvou měsících si otec naštěstí všimnul, že mu šedivé vlasy přibývají geometrickou řadou a ukončil naše společné trápení.  Není divu, protože význam puntíku v notové osnově byl pro mě stejně záhadný, jako později chemické vzorečky. Zdálo se, že tato disfunkce mi navždy zahradila cestu k muzicírováni .

Leč stalo se - když mi bylo deset, dostal můj starší brácha pod stromek kytaru, naučil mě pár akordů a bylo vymalováno. Nepotřeboval jsem noty a před zrcadlem, s kytarou na krku, jsem si připadal jako George Harrison.

 Za zmínku stojí mé první veřejné vystoupení. Sjednal ho učitel českého jazyka, který nás často, doprovázeje se na housle, namísto mateřského jazyka, učil  lidovým písním. Když zjistil, že si do školy pašujeme kytary a o přestávkách se nestačíme ani nasvačit, tak nás jednou chytře, namísto zlořečení, přizval před tabuli, abychom ho doprovázeli.  Tak jsem poprvé v osmé třídě veřejně vystupoval, se spolužákem a učitelem českého jazyka ve výslužbě, na školním stupínku, před ostatními spolužáky, v kapele o dvou kytarách a jedněch houslích – Ach synku,  synku.

Ve čtrnácti jsem se potkal v házenkářském oddílu s Liborem. Jednou jsme vzali na trénink kytary a v šatně si spolu zahráli. V té době jsem složil svoji první písničku – rodilo se  první prenatální období 2nd Bandu.

Další fotografie rubriky Biografie - Leoš najdete zde 

 

Přidat komentář

Jméno:
E-mail:
Nadpis:
Zpráva:
Kontrolní kód:

Zvýrazněné položky jsou povinné.

Novinky

archiv

Oblíbené odkazy

• Bandzone
• Muzikus
• Supermusic
• Café Industrial
• Zpocený voko
• Thomann Cyberstore
• Musik Schmidt
• Music Center
• Kytary.cz
• Ovation
• Takamine
• Fender
• Gibson
• Ibanez